Šajze cestička

Autor: Dan autor

Cestička k domovu
známě se vine.
Zničil jsem pohorky
koupím si jiné.

Douška a šalvěje
kolem ní voní,
prošláp‘ jsem koblihu
Čípak je?
Koní.

A kdybych ve světě
bůhvíkam zašel,
Covid mě dožene
přepadne kašel.

A kdybych ve světě
smutně se míval,
uštkne mě vlnožil
pokouše mýval.

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (3 hlasů, průměr: 3,33 z 5)
Loading...

Zhlédnuto 26x

Básdička rýbová

Boc bi to dejde
při rýbdě psáti
Rýbo, ty šbejde,
bohu se usbrkati!

K čebu bi citródy
a všechdy vitabídy
Bé dosdí vývody
jsou jeded obraz bídy

Báb balý hrdíček
a v děb čaj s bedeb
Jseb váždě zralý
skodčit to jedeb

To dikdá debývalo
takhle boc býti barod
Teď stačí dáb jed bálo
a sbrká celý dárod

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Zhlédnuto 90x

PŘÍTEL

Autor: Dan autor

Nechá mě nouzově přistát
na runwayi své duše
když drobty chmurů
houstnou v mlhu
Jak prosté
je spočinout v chrámu porozumění
kde každé slovo
jak výkřik rozlehne se
a více již ho není třeba.
Pak zbývající ticho
řekne vše
a každý pohled sblížením se stává
Sblížením a splynutím
dvou podvědomých oblaků
Vidět jej zvracet
smát se
plakat
to o člověku poznáním se stává
a není třeba spojit krev
Vždyť v duši zvracím
směji se
a pláči rovněž
a úvahy jsou zbytečné
nad slůvkem
jenž vybaví se
Přítel…

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (1 hlasů, průměr: 4,00 z 5)
Loading...

Zhlédnuto 69x

AUTOSTOP

Autor: Dan autor

Řeholník toulky
Se potácí
Přesto
Znaje svůj směr
Lupení
V škarpě
Se těší na rej
Zvířené
No řekni
Jestli to není fajn
Když okolo nás troubí
Plechoví mamuti
A my
Můžeme
Plivnout
O něco dřív
Než nás minou
Aby si pak s sebou odváželi
Ten slinný pozdrav
S kopancem vulgárního volání
Na aerodynamickém
Zadku

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 15x

GENESIS

Autor: Dan autor

Prostor
A když mě přijal
Něco mě přinutilo dýchat
Neviditelné pěstičky
Mi vymáčkly
oči z důlků
Zevnitř
Bolestí jsem křičel
Okolo se únavou
Chvěly
Zpocené hroudy masa
A jejich výčnělky
Mi z kůže stíraly
Lepkavou a páchnoucí břečku
Koutkem oka
jsem zpozoroval
Starostlivost
O otvor
Z něhož mě vyrvali
Později jsem
V bílém chrámu
Obdržel
Plátěnou rakev
Do níž
Jsem nestydatě močil a kálel
Strachy
Společně
S ostatními
Řvoucími umrlci
Odnesli mě
K nějakému tvorovi
Jenž na mě lepil
Svou slanou
mokrou
Tvář
Setřel mi číslo ze zadku
A cpal mi sama sebe do úst
Až jsem se zalykal
a říhnul
Od bílého přívalu
A pak přišel jiný
A donesl několik rostlin
Zdvihl mě do výšky
(cosi z něj ostře čpělo)
A povídá
Tak tě vítám do života
Prcku.

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 16x